Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /data/web/virtuals/57050/virtual/www/subdom/blog/wp-content/themes/Divi/includes/builder/functions.php on line 5753

Warning: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at /data/web/virtuals/57050/virtual/www/subdom/blog/wp-content/themes/Divi/includes/builder/functions.php:5753) in /data/web/virtuals/57050/virtual/www/subdom/blog/wp-includes/feed-rss2.php on line 8
Dee & Books http://blog.jsemdita.cz Recenze | Názory | Články Sun, 13 Nov 2016 19:39:14 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=5.0.16 #StážistkaDita http://blog.jsemdita.cz/stazistkadita/ http://blog.jsemdita.cz/stazistkadita/#respond Sun, 13 Nov 2016 19:38:44 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1483 Rozhodla jsem se po více než půl roce oživit svůj blog. A s ním taky jeden už dlooouho napsaný a zapomenutý článek. Takže pokud se chce někdo spolu se mnou vrátit do února letošního roku, nechť kliká a čte :)

[button link="http://blog.jsemdita.cz/stazistkadita/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Když studujete obor Marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, bude vás čekat praxe. A to jak na bakalářském, tak i magisterském studiu. To znamená, že poslední semestr studia už nebudete chodit do školičky, ale hezky se na 4 (Bc.) nebo 6 (Mgr.) týdnů přesunete někam, kam budete chodit na praxi.

Na bakaláři jsem byla v reklamní agentuře v Praze a vyzkoušela si tak šílený život agenturních markeťáků, ale taky život v hektické a obrovské Praze. Na magistrovi jsem chtěla spíše ke klientovi = jít už přímo do firmy, která si řeší svůj vlastní marketing. No a jelikož jsem knihomol a diplomku jsem psala na knižní téma, snažila jsem se dostat do knižního prostředí. Nakladatelství, knihkupectví, knihovna… Bylo mi to vlastně jedno.

Velkou náhodou jsem se tak ocitla v marketingovém oddělení Euromedia Group v Praze (která je sice pořád hektická a obrovská, ale nějak se stalo, že jsme se tady s přítelem přestěhovali, tak už si asi musím zvyknout 😀 ). Asi vám tuhle společnost, jakožto knihomolskému čtenáři, nemusím představovat, ale kdyby to přeci jen někdo potřeboval, tak do Euromedia Group spadají nakladatelství Knižní klub, Odeon, Ikar, Universum, Yoli a nově i Esence. Já se dostala pod ochraná křídla Radka Blažka, který byl po dobu praxe mým šéfem, kolegou a obědovým parťákem.

Díky Radkovi byl start praxe hrozně příjemný. Pokud jste ho potkali na Yoli oslavě, na nějakém srazu nebo třeba veletrhu Svět knihy, víte, že je to super přátelský člověk, který nemá problém si s vámi popovídat. Během pár dní se tak atmosféra v kanceláři úplně proměnila a připadala jsem si jako součást týmu. Za to ti Radku opravdu moc děkuji! 🙂

stazistka_marketing

A co jsem měla na starosti? Pracovala jsem hlavně na sociálních sítích. Těch 6 týdnů jsem se starala o nějakou tu FB stránku a fotila jsem fotky, které jste mohli potkávat na FB, Instagramu nebo Twitteru. Taky jsem pomáhala vymýšlet soutěže, nebo psát recenze na připravované knihy. V neposlední řadě do mé praxe spadla zrovna Yoli oslava, která nám sice chvílemi dala zabrat, ale nakonec se z ní vyklubala naprosto skvělá akce, kterou si (doufám) všichni užili. I díky této akci se ze mě oficiálně stala #stážistkaDita 🙂

No a teď to nejlepší na konec. Právě díky této praxi a díky tomu, že jsem potkala pár lidí na chodbách firmy, jsem se dozvěděla o volném místě redaktorky v nakladatelství Ikar.

Ale o tom snad až někdy příště.

Dee 

 

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/stazistkadita/feed/ 0
Dejte lásce šanci http://blog.jsemdita.cz/mj-summers-sance-na-lasku/ http://blog.jsemdita.cz/mj-summers-sance-na-lasku/#respond Sun, 24 Apr 2016 11:06:18 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1474 Normálně tyhle knihy vůbec nečtu, ale tuhle jsem tak nějak “musela” zrecenzovat, tak jsem se přemohla. A nakonec to nebylo až takové trápení, jak jsem si myslela.

[button link="http://blog.jsemdita.cz/mj-summers-sance-na-lasku/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Ještě když jsem byla na stáži v Euromedia, vyšla první kniha série od autorky MJ SummersovéLáska na druhý pokus. Tu jsem ale přeskočila a pustila se rovnou do připravovaného druhého dílu Šance na lásku, který vyšel v dubnu v nakladatelství Ikar. Ono to přeskakování ani tak moc nevadí. Přestože jednotlivé díly na sebe trochu navazují, ať už postavami, nebo místy, jdou číst i samostatně. Všechny jsou součástí série Full Heart, která má momentálně 4 díly a jednu doprovodnou novelu. A právě první dva díly vyšly u Ikaru.

Obsah

Hlavní postavy knihy jsou Luc Chevalier a Megan Sullivanová. Luc je úspěšný francouzský miliardář, který vlastní mnoho podniků po celém světě. Má vše, co by si muž v jeho letech mohl přát – peníze, zábavu a jakoukoliv ženu, na kterou si ukáže. To mu ale v poslední době nestačí. Teď v jeho 41 letech cítí, že mu něco chybí.

Megan by nemohla být od Luca více odlišná. Už jenom to, že je to Američanka, je svobodná matka a žije sama se svým synem. Už takhle přežívá celých 6 let, nikoho si k sobě nehledá a jen se snaží vychovávat syna a pořádně rozjet své podnikání. To, že si Megan uvzala, že už nikdy nechce s žádným mužem nic mít, se ale nelíbí její rodině a přátelům. Její nejlepší kamarádka Harper se tak rozhodne ji vytáhnout na nespoutaný výlet do Paříže, kam zrovna musí pracovně.

No a v Paříži se Luc a Megan nějakou zázračnou náhodou setkají. Na první pohled si padnou do oka a oba dva se domluví na tom, že si to jejich setkání pořádně užijí. Ale pouze na jednu noc! Nic víc. Po té noci to však ani pro jednoho není jako dřív. Luc už nechce jen ženskou na jednu noc a potom hledat další. Megan mu otevřela oči. Je prostě jiná. A Megan to cítí podobně. Po úžasné noci s Lucem se v ní probudilo něco, co se už tak dlouho snažila skrýt. Nemá cenu se tím však zabývat, když se stejně za chvíli vrátí do svého života, za svým synem.

Je ale možné na všechno zapomenout?

ADD_GR_sance_na_lasku

Líbilo?

Nebudu lhát, když jsem knihu začala číst, tak jsem si říkala, že to asi nezvládnu. Příběh mi přišel naprosto nucený, situace vymyšlené jen tak, aby seděly do celkového konceptu a rozhovory jako z xchatu. Prostě jedno velké aua. Možná to bude ale tím, že na takovou literaturu prostě nejsem stavěná, já nevím 😀 Každopádně se to po chvíli trochu uklidnilo (nebo jsem si na to zvykla) a už se to četlo lépe. A potom přišel penis a celé to pokazil. Už asi vím, proč nečtu erotické romány. Ježiš to bylo něco 😀 V tu chvíli jsem už fakt knihu odkládala. A kdyby nebyl nudný víkend, tak už se k ní asi nevrátím. Jenže… díky za nudný víkend, protože nakonec kniha byla vlastně dobrá!

Když se člověk dostal přes všechny erotické záležitosti, přežil všechny dramatické zvraty jak z Dallasu, tak nakonec zjistil, že čte vlastně hodně romantický příběh o velké lásce, která dokáže všechno. Takže taková pohádka pro velké holky. 

šipka

Sečteno podtrženo – Kniha je pouze a jenom pro ženské čtenářky a nejlépe ty, které už můžou číst erotický obsah! Já jsem ji dala 3 hvězdičky a udělala si zářez za červenou knihovnu. Šance na lásku vás prostě neohromí svou literární hodnotou, ale nakonec budete vlastně rádi, že jste si ji přečetli. Je to opravdu oddechovka od slova „vypnout mozek“ a totálně si dokážu představit, jak ležím u moře a užívám si to. To čtení. Prasáci 😀

Čtete taky někdy knížky, které jsou absolutně mimo vaše oblíbené žánry?

Dejte vědět 😉

Dee

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/mj-summers-sance-na-lasku/feed/ 0
Mládí tak, jak ho známe – v hajzlu http://blog.jsemdita.cz/c-d-payne-mladi-imrvere-v-hajzlu/ http://blog.jsemdita.cz/c-d-payne-mladi-imrvere-v-hajzlu/#comments Mon, 21 Mar 2016 19:12:21 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1461 Jako věrný fanoušek C.D. Payna jsem nemohla chybět u toho, když se vydávala nová kniha v sérii Mládí v hajzlu. Mládí imrvére v hajzlu je osmá kniha a musím říct, že mě hodně překvapila. Konečný verdikt si přečtěte v recenzi ;)

[button link="http://blog.jsemdita.cz/c-d-payne-mladi-imrvere-v-hajzlu/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Pokud se mě zeptáte, kdo je můj nejoblíbenější spisovatel, s největší pravděpodobností na vás vychrlím tři jména. Je jich samozřejmě víc, ale tuhle odpověď už mám naučenou. Rowlingová, Glattauer a Payne. Od těchle autorů mám úplně všechny knihy, které v češtině vyšly a když vydávají něco nového, nečtu ani anotace a prostě kupuju.

Proto, když se chystala nová kniha C.D. Payna, měla jsem jasno – musím ji mít. Od Payna sice mám všechny knihy, ale Mládí v hajzlu #7 jsem nečetla. Což jak jsem později zjistila, mi v tomhle díle trochu chybělo.

dee and C.D. Payne

Tradiční rozmazaná fotka s C.D. Paynem 🙂

V osmém pokračování série Mládí v hajzlu, která nese název Mládí imrvére v hajzlu, a která opět vyšla u nakladatelství Jota, se setkáváme s Nickem Davidsonem. Nickův poklidný život je narušen,když se jednoho dne jeho otec Leonard Davidson dozví, že není tak úplně jeho otec. Nutno říct – docela se ho to dotkne. Proto Nickova máma sbalí co může, naloží Nicka do auta a jede co nejdál od zuřícího Davidsona. Bohužel (bohudík) pro Nicka, nemá jeho máma úplně plán, jak se vypořádat s nově vzniklou situací. A tak se stane, že ho jednoho dne vyloží s dopisem u cizího týpka doma a odjede. No a v tom dopise stojí, že ten týpek je jeho pravý táta. A ten týpek je Nick Twisp. Ano, ten Nick, se kterým jsme prožili celé mládí.

Nick je ve svých 53 letech vyhořelý hollywoodský žonglér, který se rozvádí, žije v L.A. v bytě prolezlém švábama a tak nějak neví, co s životem. Když se mu na prahu objeví syn, o kterém do toho momentu nevěděl, je trochu v šoku. Celkem rychle si ale na novou situaci zvykne a začlení mladého Nicka do jeho života. A když ho celé okolí nutí, aby se vzchopil a obnovil svou kariéru a slávu, rozhodne se natočit film o svém mádí. A kdo by se hodil na hlavní roli Nicka Twispa lépe, než jeho nový syn Nick Davidson.

ADD_GR-mladi-imrvere-v-hajzlu

V příběhu, který je nezaměnitelně Paynovský, se setkáváme se všema oblíbenýma postavama celé série. Trent, Sheeni, Levák, ale i postavy z ostatních knih, jako je třeba Brenda nebo Mary Moranová, jsou adekvátně starší a skvěle a nenuceně do tohohle příběhu zapadají. Musím říct, že jsem byla naprosto hotová z toho, když se v knize objevovaly nové a nové postavy a taky narážky z ostatních knih. Úplně jsem dostala chuť se do některých knih pustit znovu, abych si to všechno připomněla a ujasnila.

Na příběhu jde taky vidět autorova náklonnost k České republice. C.D. Payne často říká, že musíme mít asi skvělého překladatele, protože jeho knihy nejsou zas až tak vtipné, takže nechápe, proč jsou u nás tak oblíbené. Česká republika se i v tomto příběhu párkrát objeví a je milé vidět, že na nás autor myslí.

Když se to vezme kolem a kolem, tak kniha není ničím neobvyklá. Je to opravdu klasický Payne. Situace i styl humoru by se daly použít na každou knihu – mladý (i starý) Nick, ženy, nadrženost, lži, výmysly, snaha dostat opačné pohlaví do postele 😀 Ale to je přece důvod, proč si všichni ty knihy kupujeme. Víme, co nás čeká. Víme, že si příběh užijeme.

Osobně jsem se trošku bála, že už budu na Mládí v hajzlu trošku stará. Přeci jen jsem Nickův příběh četla, když jsem byla o dost mladší a od té doby si užívala jen Paynovy stand-alone novely, které byly bombastické. Ale asi platí, že jakmile se jednou do Nicka zamilujete, je to na celý život.

Pokud jste fanoušci série Mládí v hajzlu, asi vám nemusím říkat, že je pro vás tahle kniha povinnou četbou. Pokud jste se se sérií ještě nesetkali, můžete si knihu přečíst samozřejmě taky, ale nebude pro vás až tak skvělá, protože nebudete chápat všechny narážky na postavy a historky z Nickova života. Dalo by se říct, že kniha Mládí imrvére v hajzlu je takový dárek pro všechny věrné čtenáře. C.D. Payne totiž využívá postavy ze všech svých knih (série Mládí v hajzlu i stand-alone novely) a vytváří jeden geniální příběh. Takže pro všechny, kteří věrní čtenáři nejsou, mám jednu radu – staňte se jimi. C.D. Payne je opravdu skvělý spisovatel, který má jedinečný smysl pro humor, který českým čtenářům prostě sedí a kterého si určitě zamilujete. A musím říct, že některé jeho stand-alone knihy jsou i pro starší čtenáře – moje babička třeba naprosto milovala Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla.

natisk_Dedictvi aneb Helena.indd

Klikněte pro recenzi na starém blogu.

Jedinou chybičkou, kterou jsem na knize našla, byla ta, že jsem nečetla sedmou knihu série, která právě představuje první příběh dospělého/starého Nicka Twispa. I proto mi chvíli trvalo, než jsem se v tomhle příběhu zorientovala. A i proto říkám, že knihu si nejlépe užijete, pokud jste četli předchozí díly.

Asi je zbytečné, abych vám říkala víc. Pokud C.D. Payna znáte, víte, co můžete čekat a víte, že to bude stát za to. Pokud ho neznáte, není čas – ztrácet čas!

šipka

Sečteno podtrženo – Nejnovější kniha C.D. Payna je prostě skvělá. Dala jsem jí tradiční Paynovské 4 hvězdičky a těším se, až si ji pořídím v paperbacku a zařadím do sbírky.

Znáte sérii Mládí v hajzlu? Nebo se na ni chystáte teprve až teď?

Dejte vědět 😉

Dee

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/c-d-payne-mladi-imrvere-v-hajzlu/feed/ 1
Jazykový průvodce pro přežití v USA http://blog.jsemdita.cz/jazykovy-pruvodce-pro-preziti-v-usa/ http://blog.jsemdita.cz/jazykovy-pruvodce-pro-preziti-v-usa/#respond Mon, 14 Mar 2016 21:06:18 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1427 Ne, opravdu se nechystám na jazykový pobyt v zahraničí. Na to jsem už asi moc stará :D Ale když jsem viděla, že nakladatelství Edika vydává tyhle průvodce, zaujalo mě to. Přeci jen bylo opravdu hodně situací, které bych zvládla lépe, kdybych na ně byla připravená. Pomohlo by mi, kdybych poprvé v USA měla tuhle knížku?

[button link="http://blog.jsemdita.cz/jazykovy-pruvodce-pro-preziti-v-usa/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>

Nevím, kolik z vás mě zná natolik, že ví, že jsem rok 2009/10 strávila v USA. Byla jsem tam jako výměnný student na střední škole a bydlela v host family v Connecticutu. Když jsem se do Ameriky vydávala, byla jsem ve druháku na střední a učila jsem se angličtinu přes 10 let. Ve třídě jsem byla jedna z nejlepších a vyhrávala jsem i soutěže. Znamenalo to ale, že jsem přiletěla a byla se svou jazykovou zásobou za hvězdu? Rozhodně ne!

CT_home_USA

Chyběla mi spousta hrozně důležitých slovíček, frází, ale také kulturních informací, které mi ze začátku dělaly z mého pobytu peklo. Proto jsem si řekla, že se podívám na novou knížku od nakladatelství Edika a to Jazykový průvodce pro přežití v USA a porovnám to se svými zkušenostmi. No a taky zjistím, jestli kdybych měla tuto knížku s sebou hned poprvé, jestli by mi to ten pobyt ulehčilo.

Průvodce

Knížka má 160 stran, je brožovaná, malá a lehká, takže se vám vleze do zavazadla, když cestujete. Je rozdělená na 18 kapitol, které se vztahují k jednotlivým situacím tak, jak pravděpodobně půjdou za sebou, když na nějaký takový jazykový pobyt pojedete. První kapitola je o letišti a cestě do USA, druhá o seznámení se s rodinou a základních zdvořilostních frázích… a tak se postupuje až ke škole, volnému času, výletu do NYC, nemoci, komunikaci a odjezdu.

ADD_GR_jazykovy_pruvodce

Na konci každého segmentu je malý kvíz, který si můžete udělat a ujistit se, že jste všemu v dané kapitole porozuměli. Navíc je každá kapitola doplněna sidenotes se zajímavými extra informacemi. Poslední část knížky je věnována 2 kapitolám, které jsou o dalších možnostech, jak se do USA podívat – Summer working camps a Gap year. No a úplně poslední je velký kvíz, který shrnuje vše, co jste se v knize dozvěděli.

Můj názor

Knihu jsem brala do ruky s tím, že je určena pro takový pobyt, na kterém jsem byla já. Ale asi jsem si neuvědomila, že jazykové pobyty jsou hlavně takové ty (drahé) 2-3 týdenní pobyty v NYC, kde se člověk zavře do jazykové školy a drtí angličtinu. Na druhou stranu je ale kniha použitelná i pro ty, kteří v Americe budou trávit opravdu celý rok na střední škole.

Co mě na knize hodně zarazilo byla úroveň, se kterou u čtenáře počítají. Já teda nevím, ale pokud se někdo chystá strávit 3 týdny a více v Americe a neumí základní číslovky, tak je asi něco špatně, ne? Celkově mi přijde, že stylem psaní a i jazykovou úrovní kniha míří spíše na začátečníky a mladší lidi, kteří si opravdu nejsou jistí svou angličtinou. Je tam ale i spousta užitečných frází, které pomohou i těm, kteří by se už domluvili, ale neznají kulturní zvyklosti a speciální americké výrazy. Tak jako mě, když jsem poprvé do USA dorazila.

Mě osobně kniha zklamala hlavně svou grafickou úpravou. Absolutně mě ničilo zelené psací písmo na červeném podkladu, které jsem opravdu nedokázala přečíst. Navíc mi vadilo to, že kniha oslovovala jak holku, tak i kluka. Takže věechna slovesa a přídavná jména byla „podvojená“: Konečně na místě! Máš pocit, že ses naráz ocitl(a) přímo uprostřed… Styl psaní je určen pro mladší čtenáře, což knize nemám za zlé. Přeci jen už nejsem cílová skupina.

Ale abych nebyla na knihu jenom zlá, tady je pár fajn věcí, za které jsem opravdu ráda:

  • Upozornění na rozdíly ve spellingu britských a amerických slovíček.
  • Slouží i jako průvodce po NYC a obsahuje skvělé informace ohledně metra a dopravy po městě.
  • Obsahuje důležitá slovíčka ohledně jídla a objednávání si v restauracích, což se taky hodně hodí.

A ještě trochu tvrdých poznámek aneb #hatersgonnahate:

  • Ne všichni, kteří se chystají do USA, pojedou do NYC a tahle příručka je prostě pro NYC based zájezdy.
  • Ne všichni Američani bydlí v mrakodrapech, mají řidiče, žijí v luxusu a mají vlastní king sized beds.
  • Grocery store určitě není pekařství.
  • Je tam prostě hrozně moc britských výrazů, které jsem Američana neslyšela říct. Nikdy.

Co tam nebylo, ale byla bych ráda, kdyby bylo:

  • Místo opakování číslovek raději tabulku se slovíčkama, které jsou jinak v britské angličtině a jinak v americké. 
  • Slovíčko pro příbor!!! Všude najdete výrazy pro jednotlivé příbory (vidlička, lžíce…), ale pro celý příbor ne.
  • Soustředit se více na to, co vychází obyčejným lidem z pusy, než na to, co se říká spisovně. Víte, co je třeba slovíčko errand?

šipka

Sečteno podtrženo – Kniha je pro toho, kdo jede poprvé do Ameriky, opravdu dobrá. Určitě bych ji doporučovala mladším cestovatelům, kteří vyráží na jazykový pobyt, ale i těm starším, kteří se chystají na roční pobyt. Z vlastní zkušenosti vím, že ti, co se chystají na delší dobu do USA, budou rádi za každou informaci, kterou můžou najít. Takže pokud víte o někom, kdo se o prázdninách chystá vyjet poprvé, kupte mu tuhle knížku – určitě ho to potěší 😉

Byli jste někdy v USA? Dělala vám „naše“ britská angličtina problémy?

Dee

Sledujte mě také na Facebooku 😉

A tady ještě pár fotek z USA <3 

]]>
http://blog.jsemdita.cz/jazykovy-pruvodce-pro-preziti-v-usa/feed/ 0
Rozpojenci všech zemí, spojte se! http://blog.jsemdita.cz/neal-shusterman-bez-sance/ http://blog.jsemdita.cz/neal-shusterman-bez-sance/#comments Sat, 05 Mar 2016 10:24:24 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1402 Často se mi stává, že přehlížím novinky, které mě neosloví anotací, obálkou nebo si nejsem jistá nakladatelstvím, u kterého vychází. Potom ale zjistím, jak se jmenuje a jak vypadá v originále a nemůžu uvěřit tomu, že jsem ji ignorovala. S knihou Bez šance by to bylo naprosto stejné, kdybych zrovna nestážovala v Eurošce, kde se o ní mluvilo na každém kroku.

[button link="http://blog.jsemdita.cz/neal-shusterman-bez-sance/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Když jsem poprvé slyšela o knize Unwind: Bez šance od Neala Shustermana, vůbec nic to se mnou neudělalo. Kniha vyšla u Knižního klubu s už tradiční zlatou nálepkou Edice světový bestseller a obálka vypadala tak nějak – thrillerově. A jelikož na detektivky, thrillery a tady tyhle akční příběhy moc nejsem, ani jsem se neobtěžovala čtením anotace. Potom se ke mně ale doneslo, že je to vlastně YA dystopie, která měla původně vyjít u Yoli – a to je zase typ knih, které čtu úplně nejraději. No a bylo to. Bez šance se mi objevila ve čtečce a já vám musím říct, že by se vám někde ve vaší blízkosti taky měla objevit.

Bude vás to bavit?

Celý příběh je zasazený do budoucí Ameriky. Společnost se po druhé občanské válce rozhodla zavést nový zákon – Zákon života. Ten udává, že každé dítě má právo na život od okamžiku početí do dovršení třinácti let. Od třinácti do osmnácti let se ale rodič může rozhodnou, jestli dítě neposlat zpětně na „potrat”. Podmínka je, že život dítěte nikdy nebude doopravdy ukončen. Tomuhle potratu se říká „rozpojení“ a jde vlastně o rozebrání dítěte na náhradní součástky pro ty, kteří je potřebují.

new_arrivals_bez_sance

Jo a mimochodem, tuhle fotku jsem vyfotila ze srandy asi před měsícem v našem obchoďáku. Ani jsem netušila, jak moc se mi bude hodit 😀

Kniha Bez šance je o třech těchto rozpojencích. Každý má jiný příběh a každý byl na rozpojení poslán z jiného důvodu. Všichni ale (nakonec) chtějí před rozpojením utéct a zachránit si svou… celistvost 😀 Connorovi je 16 let když zjistí, že se jeho rodiče o něj a jeho problémy už nechtějí starat, Rise je 15, když ji ve státním domově pro opuštěné děti řeknou, že už pro ni nemůžou dále držet místo, a Lev je desátek, který celý život vyrůstal s tím, že ve třinácti letech půjde na rozpojení. Tihle tři na sebe narazí, když jsou na cestě do sklizňového tábora a v té chvíli si uvědomí, že možná existuje z téhle situace cesta ven. Společně se začnou skrývat a přežívat a hledat plán, který jim pomůže vydržet do osmnácti let, kdy už je ze zákona nebudou moci rozpojit. Říkám sice všichni, ale Lev potřebuje trošku přesvědčování a to téhle trojici ze začátku hodně znepříjemňuje život. Na druhou stranu to dělá příběh ještě zajímavější a často taky víc frustrující pro čtenáře 😀

Bavilo to mě?

Po přečtení musím říct, že mě překvapuje, že se dá pořád přijít s něčím novým. A tohle téma je pro mě teda opravdu nové! Je děsivé, ale hrozně zajímavé. Kniha je rozdělena do částí podle toho, čí příběh a myšlenkové pochody zrovna sledujeme. Skvělé na tom je, že  někdy máme možnost vidět pohledy i těch nejmenších vedlejších postav, což není tak obvyklé. Celkově to hodně sjednocuje příběh a čtenář vidí situaci z úplně všech pohledů.  

Mně osobně se kniha na začátku nčetla úplně dobře. Neuměla jsem se začíst a chvíli mi trvalo, než jsem si na hlavní postavy a celý ten nový svět zvykla. Potom už to ale začalo být hodně zajímavé a konec, tak ten je prostě O M G! Vsadím se, že knihu budete dočítat s otevřenou pusou.

Unwind: Bez šance je první díl čtyřdílné dystopické série a pokud budete hezky nakupovat a číst, tak u nás určitě vyjdou i ty ostatní 😀 Což by bylo fajn, prestože kniha nekončí žádným šíleným cliffhangerem.

šipka

Sečteno podtrženo – Unwind: Bez šance je opravdu super YA kniha, která se bude dobře číst i dospělejším čtenářům. Téma, do kterého se Neal Shusterman odvážně pustil, je opravdu originální a dostatečně uvěřitelné, takže si při čtení nebudete ťukat do čela. Za mě 4 hvězdičky, spokojenost a doporučení pro vás 😉

Nenechte se rozpojit! 

Dee

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/neal-shusterman-bez-sance/feed/ 1
6 kroků k uzdravení nemocného knihomola http://blog.jsemdita.cz/6-kroku-k-uzdraveni-nemocneho-knihomola/ http://blog.jsemdita.cz/6-kroku-k-uzdraveni-nemocneho-knihomola/#comments Wed, 02 Mar 2016 16:45:49 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1369 O víkendu mně naprosto odrovnala nemoc a já na sobě pozorovala, jak těžké je při ní zůstat knihomolem. A tak jsem si řekla, že vám a svému budoucímu já poradím, jak se na nemoc připravit a potom ji i knihomolsky přežít.

[button link="http://blog.jsemdita.cz/6-kroku-k-uzdraveni-nemocneho-knihomola/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Znáte to – přes rok si říkáte, jak rádi byste byli nemocní, abyste mohli proležet celé dny v posteli a číst jednu knihu za druhou. Jenže potom to doopravdy přijde a kniha je to poslední, na co máte chuť a energii. Přesně v téhle situaci jsem se před pár dny octla a musím říct, že to není úplně super. To nejhorší už mám ale za sebou, a tak jsem se rozhodla sepsat pro všechny ostatní pár rad, jak nemoc přežít a zůstat přitom knihomolem 😉

1. Prostě to vyležte

im_sick

Nebudu lhát, tenhle první krok se bude muset obejít bez knihy. Ať už uděláte cokoliv, první den opravdu nebudete mít absolutně žádnou energii navíc. Kromě smrkání, spaní, polykání Paralenu a pití čaje se zázvorem se do vašeho denního plánu už nic víc nevleze. Prostě to přijměte, vyspěte se, přežijte první noc a snažte se co nejvíc si odpočinout.

 

2. První knižní krůčky

Na čtení to pořád nevypadá, protože oči otevřené prostě neudržíte. Ale mozek už vám celkem funguje a vy se dost nudíte. Na řadu tak přichází nejnovější knižní trend – audioknihy. Osobně vždycky když jsem nemocná (nebo smutná), mám chuť si pustit mou nejoblíbenější „audioknihu“ z dětství a to příhody Medvídka Pú, které načetl Marek Eben. Pokud se teda necítíte na složité příběhy a ještě chcete hlavně odpočívat, pusťe si prostě pohádky 😉

 

3. Teď trocha zaslouženého rozmazlování

Už vás oči nebolí, pohádky znáte nazpamět, doposlouchali jste tu šíleně dlouhou audioknihu, ale číst se vám pořád ještě nechce? Pusťe se do seriálů! I když nemáte v televizi HBO, máte možnost koukat na spoustu aktuálních seriálů. Já osobně dávám přednost koukání na internetu, protože nemůžu vystát český dabing. Jestli vám ale nevadí, můžete se pustit do klasiky jako je HIMYM, The Big Bang Theory nebo The Simpsons. Pokud ale raději originály, mám pro vás pár tipů na super seriály, na kterých jsem už delší dobu závislá. Většina z nich začala jako komiks, takže pro knihomoly jako stvořené 😉

✩Chcete něco jednoduchého, zábavného, akčního a máte rádi superhrdiny?✩

The Flash – Arrow – Supergirl – Marvel’s Agents of S.H.I.E.L.D.

serialy_superhrdinove

✩Nevadí vám trošku zamotanější příběh?✩

Heroes – Heroes Reborn – Grimm – Defiance 

heroes_grimm_etc

✩Chcete se bát?✩

The Walking Dead – Fear the Walking Dead – Supernatural

serialy_scary

✩Milujete reality show a soutěže?✩

The Amazing Race – Masterchef Junior – Project Runway – Storage Wars

serialy_reality

✩A chcete vidět ten nejlepší seriál ever, i když už teď tak trochu vaří z vody?✩

Once Upon a Time ♡

Once_Upon_a_Time

 

4. Pomalu se rozečtěte

Tak jo, oči fungují, ruce fungují, mozek už taky vnímá, takže už nám nic nebrání v tom, abychom se pustili do čtení. No ale nebude na škodu, když se nejdříve tak trochu rozečteme. Zaútočte na blogy! Články, recenze, rady a tipy (třeba jako tenhle, mrk, mrk :D) jsou skvělé k tomu, aby vás dostaly do té správné čtecí nálady. A třeba vás i nějaká recenze nakopne k tomu, abyste se začetli do knihy, kterou už delší dobu odkládáte. Teď vám ale přece nic nebrání v tom, abyste si zalezli zpátky do postele a přečetli ji na jeden zátah.

 

5. A konečně to pravé čtení

Tak jo, konečně vám dovolím vzít do ruky knihu. Pokud ještě pořád hodně marodíte a nemáte dost energie na držení knihy jako je Hra o trůny, doporučuju přejít na e-knihy. Není nic pohodlnějšího, než čtení tlusté knihy, která váží jako časopis. No a to ani nemluvím o tom, že se nemusíte nepohodlně převalovat při každém otočení stránky.

Pokud ale chcete zůstat u klasických knih, nic vám nebrání. Zahrabte se do peřin, podložte se polštářema, uvařte si hektolitry čaje, vyčůrejte se (nesmějte se, ale fakt není nic příjemného muset hned po první kapitole jít na záchod :D) a ponořte se do příběhu. No a teď si už jen užijte ten krásný pocit, kdy přečtete celou knihu na jeden zátah. A hned po ní další a další a další…

 

6. Pusťte se do recenzí

Přečetli jste během své nemocnosti dvě/tři/osm knih? Tak to jste právě získali dva/tři/osm článků pro svůj blog nebo materiál na recenze, na všemožná fóra, databáze a e-shopy. Doporučuju vám si všechno hned po přečtení zapsat a urovnat, protože když budete takhle týden non-stop číst, jednotlivé příběhy se vám začnou motat dohromady.

 

šipka

Bolí vás už celý člověk? Tak to asi znamená, že jste leželi pět dní v kuse a to zase znamená, že už je vám asi dost dobře na to, abyste si konečně umyli hlavu, přečetli si zprávy za poslední týden a vyrazili do společnosti. Věřím, že jste stejně jako já po nemocném týdnu spíše vyčerpaní, než odpočinutí. Už zase nějakou tu chvíli budete vrhat ošklivé pohledy na všechny, kteří budou mluvit o tom, že by chtěli být nemocní, aby si mohli číst a odpočívat. Neříkám ale, že za půlroku na tom nebudete stejně 😉

pretending

Sečteno podtrženo – Být nemocný je fajn, ale jenom ten poslední den, kdy se už konečně cítite zase jako člověk. A to za těch pět předchozích protrpených dní fakt nestojí. Asi si raději počkám na prázdniny.

Utekli jste letošní chřipkové epidemii, nebo vás taky dostala? A kolik knih jste během nemoci stihli přečíst?

Držte se 😉

Dee

reading_sick

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/6-kroku-k-uzdraveni-nemocneho-knihomola/feed/ 3
P.S. Tahle kniha vás překvapí http://blog.jsemdita.cz/p-s-ana-geislerova/ http://blog.jsemdita.cz/p-s-ana-geislerova/#comments Wed, 17 Feb 2016 16:51:34 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1349 Pokud jste si toho ještě nevšimli, tak jsem momentálně naprosto zamilovaná do téhle knihy. Takže vlastně tu recenzi ani nemusíte číst :D Kdybyste si ale chtěli přečíst, co jsem se navíc dozvěděla na autorském čtení, tak klikejte ;)

[button link="http://blog.jsemdita.cz/p-s-ana-geislerova/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Kdo mě zná, ví, že nejsem taková ta ženská ženská. Chápete, co tím myslím? Jsem prostě ta, která si raději vezme pohodlné boty a batoh, než aby se trápila s kabelkou, taškou a ještě ke všemu na podpatkách. Takže vás asi ani nepřekvapí, že nečtu Elle. A vlastně ani nečtu jiné ženské časopisy, románky a zaláskované příběhy.

Když vyšla kniha P.S. od Ani Geislerové, nějak jsem tomu nevěnovala pozornost. Samozřejmě mi nemohl uniknout ten šílený buzz, který okolo knihy byl, ale jinak jsem to nechávala plavat. Potom jsem ji viděla v knihkupectví a celkem mě překvapila. Zpracování bylo hodně originální, gumička zajímavá a celkově to před Vánoci křičelo: „Kup mě někomu jako vánoční dárek!!!“. U nás doma připadá v úvahu jenom jedna osoba a to je máma, a ta raději e-knihy. Nechala jsem to teda být.

A nechala bych to být už možná napořád, kdyby mi nebylo P.S. nabídnuto na recenzování. Tak jsem se do ni teda pustila a v tu chvíli jsem ztratila veškeré pochybnosti, které jsem o knize měla. TA KNIHA JE PROSTĚ ÚŽASNÁ!!!

P.S. ana rok treti

Ilustrace

Dobře. Možná jste na tom podobně jako já a nějaké sloupky v Elle by vás normálně taky nezajímaly. Ok. Beru. Jenže tahle knížka má dvě roviny – obsah a ilustrace. A ty ilustrace jsou prostě…kulervoucí. Dlouho jsem hledala jiné slovo, ale nenašla jsem. Ilustrace mi s každou další stránkou vyrážely dech a já musela knihu odkládat, abych potichu tleskala Lele Geislerové, která je jejich autorkou. Bez ní a bez těch ilustrací by ta kniha nemohla existovat. Nebyla by potom tou úžasnou věcí, kterou si budete schovávat a ve chvílích smutku vytahovat, opatrně listovat a vychutnávat si každičký obrázek a tah štětce. Možná přeháním (a asi určitě to tak vypadá), ale zatím se z toho ještě nemůžu vzpamatovat. Tímhle odstavcem jsem chtěla říct, že knihu musíte mít už jenom kvůli těm ilustracím.

P.S. ilustrace

Obsah

Samotný obsah knihy musím hodnotit kladně. Ale jsem si 100% jistá, že kdybych byla v jiné životní situaci a rozpoložení, hodnotila bych ji jinak. Přijde mi, že u téhle knihy jde hodně o to, jak se cítíte a jak moc jí dovolíte, aby vás ovlivňovala. Každopádně je skvělá a má v sobě všechno – radost, smutek, lásku, rodinu, sex, nakupování, jídlo, jídlo a ještě trochu jídla. Aňa dokáže s naprostou lehkostí mluvit o tématech, které každá z nás řeší. Odhaluje i své soukromí a své vnitřní pocity a musím říct, že je moc fajn zjistit, že i tady tihle lidé – čti herci, zpěváci, celebrity – se trápí s naprosto stejnými věcmi jako my. Často mě Aňa svou upřímností a tím, jak dokonale dokázala některé situace popsat, dohnala až k slzám. To třeba když mluvila o tom, jak moc miluje svou rodinu a svého partnera. Někdy jsem se zase musela usmát a souhlasně pokývat hlavou, protože popisovala přesně ty situace, které každodenně prožívám. Třeba to, když popisovala složitost žen a jejich myšlení. Kniha pro mě osobně měla ale zásadní chybu – PRAŽŠTINU. Už tak je to pro mě jedna z nejbolestivějších stránek mého nového života v Praze. Ale takhle mi zasahovat do knižního zážitku? Ts! 😀 A tímhle odstavcem jsem zase chtěla říct to, že pokud překousnete Aninu pražštinu, tak i obsah je něco vyjímečného, co byste si měli přečíst.

P.S. ana geislerova 2

Autorské čtení

Zrovna když jsem dočetla knihu, rozplývala se nad ní a spamovala s ní na všech sociálních sítích, pořádal Supraphon v Praze autorské čtení ke knize a audioknize P.S.. Na autorském čtení jsem si nejen vybojovala božský autogram – mimochodem Aňa podepisuje velmi originálně a každý si odnášel jiného panáčka – ale taky jsem se přesvědčila o tom, že Aňa je ranařka, že většina věcí v knize je opravdu upřímně napsaná a taky že jsem fakt ráda, že jsem si knihu přečetla a překonala svou „neženskost“ 😀 Ven se taky dostala informace o tom, že budou navazovat ještě další dvě knihy, které se ponesou v podobném duchu. A ta druhá je už prý v přípravě!

P.S. Ana - autogram

Více fotek z autorského čtení můžete vidět tady – ale žádnou slávu nečekejte, přes ty dvoumetrové fotografy jsem neměla šanci nic moc vyfotit. 

Sečteno podtrženoP.S. od Ani Geislerové byla první knihou, kterou jsem v roce 2016 četla. Byla taky tou nejlepší možnou knihou, kterou jsem mohla po dlouhé čtecí odmlce vzít do ruky. Hodně mi pomohla a moc jsem si ji užila. Doporučuju ji teď kudy chodím a obzvláště pak pánům, kteří by rádi potěšili své drahé polovičky. Myslím si totiž, že tahle kniha potěší, i když třeba obsah úplně nesedne. Protože mít tenhle skvost v knihovničce na očích, to stojí za to!

Četli jste ji? Jste z ní taky tak paf?

Napište mi.

Dee 😉

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/p-s-ana-geislerova/feed/ 3
Omalovánkám odzvonilo, teď je tady kreativní kreslení http://blog.jsemdita.cz/kreativni-kresleni-pro-pejskomily-a-kockomily/ http://blog.jsemdita.cz/kreativni-kresleni-pro-pejskomily-a-kockomily/#comments Mon, 15 Feb 2016 14:34:48 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1334 Zamilovali jste si antistresové omalovánky a probudili tak v sobě uměleckého ducha? Chybí vám ale možnost vzít si tužku do ruky a nechat své kreativní já tvořit? Tak potom jsou pro vás knihy Kreativní kreslení pro pejskomily a kočkomily to pravé.

[button link="http://blog.jsemdita.cz/kreativni-kresleni-pro-pejskomily-a-kockomily/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
To si tak ráno jedete výtahem do práce, podívate se před sebe a vidíte nejvtipnější teaser na knihu. Rozhodnete se teda zaběhnout o patro níž k redaktorce a vyprosit si od ní první výtisky. No a potom už jenom sedíte o víkendu na zemi a malujete si jako v první třídě 😀 

Gemma Carroll doodling vital

Tak takhle nějak probíhala moje cesta za skvělými knihami od Gemmy Carrollové. Kreativní kreslení pro pejskomily a Kreativní kreslení pro kočkomily jsou dvě knihy, které vám doma chybí, když se zrovna o víkendu nudíte. Nebo když vaše dítě zlobí. Nebo když zrovna nechcete psát diplomku (!!!). A nebo když vás z ničeho nic přepadne chuť něco tvořit, ale víte, že sami od sebe byste toho moc nezvládli. Gemma je americká kreslířka a ilustrátorka, která má na svědomí už pár takovýchhle knih. Její největší inspirací je její mopsík, o kterém první knihy byly. 

Gemma Carroll website

Samotné zpracování obou knížek je tak roztomilé, že je hřích si je nepořídit. Obě jsou určené všem milovníkům zvířátek a o to víc těm, kteří milují psy a kočky. No a pokud máte doma mazlíčka, který spadá do jedné z těchto čtyřnohých kategorií, je pro vás jedna z knížek vlastně povinností.

Velký bonus obou knížek spočívá v tom, že nejde jenom o rutinní překreslování podle instrukcí, ale pobavíte se i velmi vtipným překladem a doplňujícími ilustracemi. Dozvíte se například, jaké psichty umí psi udělat nebo kolik různých výrazů jsou schopné kočky vykouzlit. Tyto stránky slouží pro zasmání, ale i pro inspiraci k vašemu dalšímu tvoření. Můžete kreslit přímo do knihy, nebo na papír a dokonce i na hrnek, což je jedna z doporučených aktivit – výroba vlastního kočičího nebo pejskového hrnku.

Gemma Carroll doodling cat

Knihy Gemmy Correllové jsou plné jejích úžasných, ale i trochu ztřeštěných ilustrací, kterými nás postrkává k odproštění se od zaběhnutých představ o kočkách a psech. Nemělo by vás tak zaskočit, že kočky a psi jsou v knize v oblečení a kostýmech, v čepicích, jedou na horské dráze, jsou v pohybu, nebo ležící, a taky spící. Autorka nám ukazuje, co všechno je možné s tužkou v ruce.

Abyste se ale necítili odstrčení (a netalentovaní), naučí vás krok po kroku některá plemena koček i psů nakreslit. V knize máte na zkoušení dostatek prostoru. A když zvládnete základ, kreativitě se meze nekladou. Můžete po vzoru Gemmy kreslit své mazlíčky v roztodivných situacích a slibuji vám, že se stoprocentně nasmějete!

Gemma Carroll doodling dog

Sečteno podtrženo – Knihy Kreativní kreslení pro kočkomily a pejskomily jsou skvělou a vítanou změnou od všech těch omalovánek a spojovaček. Myslím si, že se u nich vyřádí každý, takže se určitě nebojte po knihách sáhnout, i když si zrovna s pastelkami a papírem nerozumíte. Z vlastní zkušenosti vám musím prozradit, že často právě ty nepovedené kresby jsou nejroztomilejší a nejvtipnější. A o to jde!

Baví vás tyhle kreativní šílenosti, nebo raději zůstanete hezky u písmenek a příběhů? 

Dejte vědět 😉

Dee

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/kreativni-kresleni-pro-pejskomily-a-kockomily/feed/ 4
Sečteno podtrženo za rok 2015 http://blog.jsemdita.cz/secteno-podtrzeno-za-rok-2015/ http://blog.jsemdita.cz/secteno-podtrzeno-za-rok-2015/#comments Sun, 31 Jan 2016 21:47:14 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1300 Sečteno podtrženo můžete vidět pod každou mou recenzí. Je to snaha o nějaké shrnutí nebo poslední myšlenku. Rozhodla jsem se, že celý rok 2015 si taky takové sečteno podtrženo zaslouží. Pokud chcete vědět, čím vším jsem se v roce 2015 prokousala, jaké perličky jsem v knihách našla nebo jestli jsem splnila Reading challenge - klikejte.

[button link="http://blog.jsemdita.cz/secteno-podtrzeno-za-rok-2015/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Nevím, jestli je to pravidlo, nebo jsem si to vytvořila jen tak v mé hlavě, ale myslím si, že leden tak nějak ještě patří k předchozímu roku. Je to ten měsíc, kdy se člověk přeinstalovává na nová pravidla a nové prostředí a jednou nohou je ještě stále v minulém roce. I proto beru, že pokud chci na blogu říct ještě něco o roce 2015, měla bych to stihnout právě v lednu. Minulý rok mi to nevyšlo, ale letos….

…je za pět minut půlnoc 31. 1. 2016 a já vás vítám u mého Sečteno podtrženo za rok 2015 😀

Začneme Reading Challenge 2015, což? Ať máme tu ostudu co nejrychleji za sebou. Naložila jsem si toho hodně, ale nepřišlo mi to nesplnitelné. Bohužel jenom v lednu.

  • Chtěla jsem číst trošku poezie a to se mi podařilo. Shel Silverstein mě přesvědčil o tom, že i básničky můžou být vtipné a v budoucnu se k němu ráda vrátím. ✓
  • Chtěla jsem taky přečíst něco většího a nesnažit se nahánět si skóre na Goodreads tenkýma knížkama o 100 stranách. Knihu, která má více než 500 stran se mi tedy taky podařilo přečíst. Komiks Habibi od Craiga Thompsona by vám neměl uniknout. Pokud ho teda unesete. ✓
  • Dalším bodem bylo přečíst minimálně 5 knih v angličtině. Tak za tenhle bod se stydět nemusím. Ten jsem zvládla na jedničku s hvězdičkou. Díky recenzi jsem četla v originále Girl Online od Zoe Sugg. Poslouchala jsem taky audioknihu a nahlížela do e-knihy Yes Please od Amy Poehler. Pokud máte alespoň trochu zdání o tom, kdo tahle paní je, tak byste si to měli poslechnout – je to naprosto geniální. O prázdninách jsem díky moři a čtečce dokázala přečíst skoro celou sérii The Lunar Chronicles a u nás zatím moc nepřotlačenou knihu autorky Louise O’NeillOnly Ever Yours. Poslední zmiňovaná je božsky děsivá YA zasazená do budoucnosti se silným genderovým tématem. Asi si ji trošku oživím a pokusím se vám sepsat recenzi, protože tohle je něco, co byste asi měli číst taky. ✓
  • Klasické knihy, které jsem měla v plánu číst, se mi nějak vyhýbaly. Ale i tak jsem zvládla dvě, které často bývají na seznamech povinné četby, takže pro mě výhra. Zvládla jsem Snídani u Tiffanyho a Tracyho tygra. ✓
  • Potom přišly dva body, které jsem naprosto failnula. Přečíst (konečně) něco od Austenové a Sto roků samoty od Márqueze. No, asi k tomu nemám co dodat 😀 ✗
  • Z obrovské zásoby knih, kterévlastním a které si chci už konečně přečíst jsem přečtla…..jednu. A to Dívku s pomeranči od Josteina Gaardera. A to vlastně jenom proto, že jsem věděla, že to mám v Reading Challenge. Ach jo. ✓
  • Na druhou stranu non-fiction knihy jsem zvládla přesně podle plánu. Pár jich bylo kvůli škole, pár kvůli různým stravovacím pokusům, všechny ale byly zajímavé a jsem ráda, že jsem se pustila i do knih, které neměly tak úplně příběh. Doporučuju hlavně Sladký život bez cukru od Melissy Joulwan. Myslím si, že vám otevře oči. ✓
  • Ehm..Následující odstaveček číst nemusíte. Obsahuje totiž popis dalšího failu. A to hned v 5ti bodech mé Reading Challenge. Ne, opravdu jsem nezvládla přečíst ani jednu knihu ze seznamu The 100 Books You Have To Read In a Lifetime. Ani žádnou kompletní sérii. Ani knihu vydanou v roce mého narození nebo od autora/ky se stejnými iniciály. No a co je možná ještě horší, nezvládla jsem za celý rok dočíst knihy, které jsem měla rozečtené na Goodreads už z roku 2014. No, stydím se. ✗
  • Poslední bod mé challenge, u kterého jsem si byla 100% jistá, že ho zvládnu, jsem taky nesplnila. V plánu bylo přečíst alespoň 3 knihy s tématikou Holocaust. Přečetla jsem 2. Z toho jeden komiks. Ale za to kniha Děti, které přežily Mengeleho mi ukázala, jaká další zvěrstva se v koncentračních táborech děla, o kterých jsem neměla tak úplně zdání. ✗

Finální skóre = splnila jsem 6 a nesplnila 8 bodů z mé sebevražedné Reading Challenge 2015. 
Možná i proto, jsem si žádnou challenge na rok 2016 nedávala. Nebo vlastně tak trochu ano, však uvidíte v dalším článku 😉

A teď ta příjemnější část. Ta, kde nejde poznat, že jsem failovala. Tady je pár faktů a čísel za rok 2015:

  • V roce 2015 jsem přečetla a poslechla dohromady 55 audio/knih. Z toho 22 knih jsem dostala na recenzování. To je slušný počet!
  • Podle Goodreads jsem přečetla 10 758 stránek a nejdelší kniha, do které jsem se pustila, byl už zmiňovaný komiks Habibi – 655 stran.
  • Nedala jsem horší hodnocení než 3 hvězdičky. Pokud tedy nepočítáme Pusheen – Já, košišta, kterou jsem se bála hodnotit.
  • 14 knih ode mě dostalo plný počet hvězdiček a některé dokonce i zlatého bludišťáka navíc. Z odstupem času bych možná některé hodnotila trošilinku jinak a hlavně by mi vyhovovalo, kdyby na Goodreads měli půl hvězdičkové hodnocení. Někdy to prostě není až tak jednoznačné. 
  • Drtivá většina knih má u mě 4 hvězdičky a to často proto, že jejich první díly (pokud to byly série), byly prostě o chloupek lepší. Takže samostatně by těch 5 hvězdiček asi taky dostaly.
  • Poslechla jsem si 6 a půl audioknihy. Některé mě hodně mile překvapily, jiné trošku nudily a jedna celkem šokovala. Každopádně mě ale přesvědčily o tom, že audioknihy do svého knižního jídelníčku budu sem tam zařazovat. Je to příjemné zpestření – hlavně když člověk cestuje.

Kdybych vám měla doporučit ty nejlepší knihy, které se mi v roce 2015 připletly do cesty, bylo by to na hrozně dlouho. Proto vám tady jen hodím pár obálek knih, o kterých si myslím, že by stály za to, aby se objevily u vás doma, v ruce, ve čtečce, v knihovně. Protože jsou prostě fakt skvělé. Na některé z nich najdete i recenze, takže pokud vás zaujmou, proklikněte se a čtěte dál 🙂

MarťanVlak naděje – The Lunar Chronicles

Poslední aristokratka – Only Ever Yours – Jsou světla, která nevidíme

MiniaturistaNení začMuzeum prazvláštních věcí

Sečteno podtrženo – Rok 2015 byl i přes pár krizí knižně boží. Přečetla jsem celkem hodně knih, i když to v jednu chvíli vypadalo, že se čtením končím na dobro. Zjistila jsem ale, že i přes krize, stres a lenost, pro mě čtení je a bude jedno z nejlepších trávení volného času. 

Díky za to, že jste tady se mnou v tom roce 2015 byli, že jste četli moje recenze a přidávali komentáře, zapojovali se do soutěží a doprovázeli mě i na sociální sítích. Je moc fajn vidět, že vás to baví, líbí se vám fotky a čekáte na další články. Takže díky, díky, díky a zůstaňte se mnou i v roce 2016. Bude to jízda.

Dee :-*

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/secteno-podtrzeno-za-rok-2015/feed/ 2
Aristokratka ve varu http://blog.jsemdita.cz/aristokratka-ve-varu-evzen-bocek/ http://blog.jsemdita.cz/aristokratka-ve-varu-evzen-bocek/#respond Wed, 06 Jan 2016 18:27:37 +0000 http://blog.jsemdita.cz/?p=1194 Druhý díl veleúspěšné knihy Evžena Bočka je konečně v audioknižní formátu a opět se snaží rozesmát každého v blízkém i vzdálenějším okolí. Pokud jste stejně jako já po prvním díle nedočkavě slídili na Facebooku OneHotBook a čekali, až oznámí pokračování, můžu vás potěšit - čekání stálo za to ;)

[button link="http://blog.jsemdita.cz/aristokratka-ve-varu-evzen-bocek/" color="silver"] Celý článek[/button]

]]>
Evžen Boček je (nyní) velmi známý český spisovatel, který se nenápadně dostal do povědomí právě sérií o aristokratce Marii. První kniha Poslední aristokratka vyšla v roce 2012 a dostala ocenení nejhumornější knihy roku. Knihu jsem četla a byla dobrá. Potom ale přišla audiokniha od OneHotBook v podání Veroniky Kubařové a ta mě teprve dostala do kolen. Veronika vdechla aristokratce Marii ještě o trochu více humoru a všem ostatním postavám o trochu více té pravé české povahy a vytvořila tak něco, co několikrát předčilo knihu a strhlo mě i mé okolí. 

Mimochodem – to, jak moc se stala Poslední aristokratka v Česku oblíbenou, dokazuje i divadelní adaptace Divadlem Na Jezerce.

Jelikož v té době, kdy vyšla první audiokniha už byla napsaná druhá kniha Aristokratka ve varu, bylo téměř jisté, že se velmi brzy objeví i druhá audiokniha. A já se tentokrát rozhodla počkat na audioknihu a užít si ten příběh jenom v audio podobě. A neudělala jsem chybu!

Aristokratka_ve_varu_3D_OneHotBook

Aristokratka_ve_varu_Evžen_Boček_divider_post

OneHotBook přinesl před Vánocemi druhou audioknihu opět v podání Veroniky Kubařové. Druhý díl navazuje na předchozí, ale nebojte se. Hned první kapitola je tady pro ty, kteří knihu nečetli nebo četli, ale už si postavy a příběh nepamatují. Zopakujete si tak jednotlivá jména a pojmy, které se v prvním díle objevily a jsou pro Kostkovi stěžejní.

Stejně jako v prvním díle je průvodcem audionkihy poslední aristokratka rodu Kostkových – Marie Kostková z Kostky. Popisuje svůj každodenní život na Kostce, který by se snad mohl zdát i nudným, ale díky jejímu otci hraběti, zahradníkovi, kastelánovi, kuchařce, guvernantce a paní správcové, jde o naprosto jedinečný zážitek. Jejich povahy, nálady, zvyky a hlavně vyjadřování, musí rozesmát snad každého. A ono vůbec nevadí, že jenom sekají trávu, nebo vaří pro zájezd hladových turistů. Ehm..teda muflonů.

Největší událostí druhého dílu je velká sláva v Karlových Varech. Jde o každoroční slet aristokracie z velkého okolí a Kostkovi jsou tentokrát pozváni taky. Pokud si z prvního dílu pamatujete, jak moc se Kostkovi „chovají“ jako aristokracie a jak moc Mariin otec hlídá každou korunku, musí vám být jasné, že výlet na tuhle snobskou akci bude jedna z nejlepších částí celé audioknihy. O to víc, když se hraběnka Kostková dozví, že letos se má účastnit i její největší vzor, idol a modla – Lady Diana

V pozadí taky pokračuje i skrytý románek Marie a mladého aristokrata Maxe Launa. Tomu se ale Boček věnuje jen tak bokem (haha) a moc se toho teda nedozvíme. Což je celkem škoda, ale zase potom by se z knihy stal romantický blábol a to raději tu zvědavost přežiju. 

Hlavními postavami, krom těch tradičních, které na Kostce žijí, patří opět Helenka Vondráčková a kníže Schwarzenberg. Těch je tam zase až moc a Helenka je dokonce stěžejní postavou celé jedné příhody. Tentokrát se k nim, co se četnosti týče, přidala ještě Princezna Diana. I podle toho jde poznat, že kniha je zasazena do trošku starší doby, kdy Lady Diana ještě žila. Je celkem vtipné číst o mladých princátcích a o záměrech hraběnky Kostkové 😀 Víc už spoilerovat nebudu.

Aristokratka_ve_varu_Evžen_Boček_divider_post

Jak už jsem naznačila, audiokniha Aristokratka ve varu se zase povedla. Je to neskutečně vtipný příběh, podaný mým asi nejoblíbenějším audioknižním hlasem. Na duo Boček + Kubařová prostě vsadím všechno, co mám.

Veronika_Kubarova_OneHotBook_aristokratka_recenze

Kniha i audiokniha je skvělým materiálem pro všechny, kteří si chtějí zpříjemnit den. Pokud vám nevadí, že se budete přiblble usmívat v tramvaji, tak si myslím, že máte o veselá rána postaráno. Doporučila bych to taky všem, kteří se v tom novém roce nějak nemůžou dostat do té správné čtecí nálady, jsou nervní a mají pocit, že toho musí stihnout hrozně moc. Tahle jednohubka vás skvěle rozchodí, uklidní a připraví na další skvělé knižní a audioknižní kousky 😉 

Audioknihu jsem darovala babičce na Vánoce a budu ji darovat dalším lidem i v budoucnu, protože tenhle dárek prostě neomrzí. Pokud máte ve svém okolí někoho, koho budete v blízké době obdarovávat – dejte na můj tip. Nešlápnete vedle.

Aristokratka_ve_varu_Evžen_Boček_divider_post

Sečteno podtrženo – Audioknize jsem dala 4 hvězdičky a to asi hlavně kvůli tomu, že první díl byl prostě o trošku lepší. A taky kvůli přemnožené Helence a knížeti. Ale jinak se nebojte a dopřejte si necelé 4 hodiny krásného českého humoru. Věřím, že i po poslechnutí se budete na Kostku rádi vracet. 

Dee

Sledujte mě také na Facebooku 😉

]]>
http://blog.jsemdita.cz/aristokratka-ve-varu-evzen-bocek/feed/ 0