Vyberte stránku

Od té doby, co jsem přestala číst Harryho Pottera a začala se poohlížet po trochu více dospělácké četbě, jsem pořád hledala TEN žánr, který mi sedne. To je mimochodem jeden z důvodů, proč tak ráda recenzuju knihy – dostávám se tak k příběhům, na které bych v knihkupectví možná ani nesáhla. Ale to jen tak na okraj.

Každopádně…. Během mého hledání jsem zjistila, že mě baví příběhy zasazené do historie a ještě lépe do válečného období. Tak nějak ale nejsem připravená se vzdát mé vášně pro svět čar a kouzel a proto mi trocha té magie v příběhu vůbec nevadí. Na první knihu tohohle typu jsem narazila právě díky recenzním výtiskům a byla to Golema a Džin v New Yorku a hned potom Ve stínu černých ptáků od Joty. Začala jsem pátrat po dalších podobných a narazila na Muzeum prazvláštních věcí. A od té chvíle co kniha vyšla, jsem ji chtěla mít. (btw. obě dvě zmíněné knihy moc doporučuju!!!)

Kniha Muzeum prazvláštních věcí vyšla taky u Joty. Má 356 stran, přes 15 tisíc hodnocení na Goodreads a hezkých 3,7 hvězdiček. Má ji na starosti autorka Alice Hoffman, která se narodila, žila a stále žije v New Yorku, který ji v knize natolik inspiroval. Napsala přes 30 knih ale Muzeum je první, která byla vydána v ČR.

ADD_GR_muezum

Příběh
divider

Příběh nás přivádí do New York City v roce 1911. Provádí nás ulicemi, ve kterých tehdy jezdily kočáry s koňmi a velmi vzácně i první automobily. Přibližuje nám životy obyčejných, chudých přistěhovalců, kteří si na živobytí vydělávají v textilních fabrikách. Práce je šílená, peněz málo, zaměstnavatelé se k nim nechovají dobře a podmínky ve kterých pracují nejsou bezpečné. I to je jeden z důvodů, proč vzniknou dva největší požáry v historii NYC a také stěžejní body tohoto vyprávění.

Toto historické období je ale zajímavé taky pro jiný fenomém než přistěhovalectví a odborové problémy. V tomto období se naplno rozjíždí zábavní průmysl, který je v NYC soustředěný na Coney Islandu. Největší atrakcí jsou živoucí zázraky přírody – siamská dvojčata, liliputi, lidé narození bez končetin, ale také polykači ohňů a hadí ženy. Všichni tito lidé byli vyřazeni ze společnosti a musí se živit jako zábava pro ty, kteří na to mají.

Kniha je napsána z obou dvou těchto pohledů. Na jedné straně je Coralie z Coney Islandu a na druhé Eddie z manhattanských lesů.

Coralie
divider

Coralie vyrůstá se svým otcem a služebnou v malém muzeu na Coney Islandu. Její otec, který si nechává říkat profesor Sardie, přišel do Ameriky z Francie a rozhodl se, že zasvětí svůj život hledání zázraků přírody a jejich vystavování pro veřejnost. Jednou z jeho největších senzací má být právě Coralie, kterou od malička trénuje na její budoucí povolání mořské panny. Coralie nechodí do školy, poslouchá na slovo a je hrozně naivní. Jediný člověk, který ji pomáhá vidět reálný svět, je právě služebná Maureen. Díky ní dokáže pojmenovat ten pocit, který cítí, když omylem při svém tréninku narazí na záhadného, ale krásného mladého fotografa Eddieho.

Eddie
divider

Eddie Cohen přijel z Ukrajiny do Ameriky se svým otcem, se jménem Ezechiel Cohen a s pevnou vírou. Tu ale po pár letech v New Yorku opouští, stejně tak jako svého otce. Vydává se na špatnou cestu a jenom náhodou narazí na svého krajana, uznávaného fotografa. Fotografie mu učaruje a začne se u mistra učit. Později se i on sám stává fotografem a fotí dokonce i pro noviny. Přimotá se také k fotografování požáru v Triangle Shirtwaist Factory a dozví se díky tomu o záhadném zmizení jedné z dívek, které tam pracovaly. Hledání dívky ho zavede až na Coney Island, kde potkává Coralie a zjišťuje, že Amerika mu dala víc, než s myslel, že mu může nabídnout.

Verdikt
divider

Kniha splnila mé očekávání. Dva pohledy, zabíhání do historie jednotlivých postav a proplétání jejich životů bylo hrozně dobře promyšlené a zpracované. Příběh byl úžasný a jednoduše jsem si dokázala představit, jak to asi v roce 1911 vypadalo v ulicích mého oblíbeného města. Při čtení jsem měla otevřené Google Maps a procházela se přesně tam, kam mě autorka poslala, a také se často zastavovala a hledala si na Wikipedii jednotlivé události. A právě i to dělá knihu tak skvělou – ukazuje nám pravdivou tvář NYC před sto lety. Představa, že jdete po Manhattenu a najednou jste v lese je šílená, ne? A to je to jenom 100 let zpátky. (!!!)

Jestli bych knize něco vytkla, tak by to byla absence fotografií. Vím, že jsem asi rozmazlená právě knihou Ve stínu černých ptáků, kde jich bylo požehnaně, ale přijde mi, že když kniha vypráví o reálných událostech, o reálných místech a ulicích, že by se to tam prostě hodilo. A když i jedna z hlavních postav je fotograf! No prostě s fotkama by to nebylo za 4, ale za 5 hvězdiček 😉

Každopádně super, super, super! Určitě řadím mezi své oblíbené a jdu hledat další, které jsou jí podobné. U nás sice jsou schované v kategorii světová beletrie, ale s pomocí Goodreads na ně určitě přijdu.

Kdybyste měli stejný problém s hledáním svého žánru jako já a tenhle se vám líbil, tak zkuste magical realism 😉 

Dee

Sledujte mě také na Facebooku 😉